Na levém i pravém břehu Berounky, v oblasti mezi Radotínem, Zbraslaví a Lahovicemi se chystá rozsáhlá těžba štěrkopísku, na níž by mělo na Radotínské straně navazovat vybudování rekreační oblasti. Jak bude celé území po těžbě vypadat ale nikdo neukázal..

Přestože na zbraslavském břehu je již těžba zčásti povolena a v Radotíně Město již začalo vykupovat pozemky dodnes není jasné, jak bude území soutoku po sanaci a rekultivaci vypadat. Podklady pro projednávání se liší a celou kauzu provází řada dalších nejasností i absence veřejné debaty na takto závažné téma.

Zatím se v návrzích objevují jachetní přístavy a s nimi stavby čistě obytného nebo smíšeného charakteru. Na zbraslavské straně není zdaleka patrné, zda má jít také o rekreaci, nebo jen o těžbu. Krajina soutoku přitom představuje hodnotný soubor přírodních i kulturních hodnot: pohřebiště českých králů, vodohospodářsky významné zásoby filtrované vody vázané ve štěrkopíscích, zemědělskou půdu, přírodní památku a další. Budoucí podoba nivy soutoku skýtá velkou příležitost vytvořit např. krajinu vodních ploch, věnovaných přírodě, sportu a oddechu, nebo jiného výstupu citlivého a komplexního řešení. Bylo by nenapravitelnou škodou tuto příležitost zmařit jednostrannými a nekoordinovanými zásahy, k nimž se bohužel schyluje.

Proto chceme jako občané vědět:

• Jak vypadají plány rekultivace po těžbě a jaký je plán budoucí podoby území?
• Zamyslel se někdo nad možností ponechat štěrkopísky - významný zdroj poříční filtrované a potenciálně pitné vody - a kvalitní zemědělské půdy jako rezervu pro budoucí generace Pražanů?
• Proč nebyly všechny záměry - přítomnost městského okruhu, těžba štěrkopísku a rekreační území - hodnoceny v souvislostech, ale izolovaně?
• Proč budou těžební jámy v určitém rozsahu zaváženy inertním odpadem, mají-li sloužit jako rekreační jezera?
• Proč se do záplavového území plánují nové stavby, jež budou chránit nové protipovodňové valy, když se tak může nepříznivě ovlivňovat průchod povodně oblastí a stávající zástavba v okolí Radotínského potoka přitom uspokojivě chráněna není?
• Jaký je veřejný zájem pro výstavbu jezu, který zhoršuje migrační prostupnost, ovlivní podzemní vody v dané oblasti a znamená zhoršování ekologického stavu Berounky?
• Jak významně bude ovlivněna Přírodní památka Krňák a úroveň hladiny podzemní vody v okolí?
• Proč nebyl stanoven maximální rozsah těžby štěrkopísku na obou březích Berounky, který by minimalizoval nepříznivé dopady těžby na vodoakumulační a filtrační schopnost území?
• Bude dostatečně zajištěna stabilita staveb v blízkosti jezera? Budou těžaři bezpečně smluvně zavázáni k financování nutných a dostatečných opatření k ochraně staveb?

Na těchto stránkách najdete dostupné dokumenty k celé kauze, zajímavé odkazy a fotografie z oblasti a průběžně nové informace o vývoji případu. Zároveň zde zveřejňujeme petici, v níž žádáme zastupitele dotčených Městských částí, aby seznámili s plány rozvoje této lokality veřejnost a zajistili vypořádání střetů veřejných zájmů v daném území.